Brambory a plynový pedál aneb vyjetý olej

18. 09. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Dneska odpoledne jsem byl u babičky trochu kopat brambory. Vykopal jsem asi tři metry a měl jsem plnou bedýnku. Takovu malou. 😀 Já vím, moc jsem se nepředřel. Cestou zpátky jsem se stavil v dílně. Potřeboval jsem rozhejbat plynový pedál. Ten starý mi ve škodovce nějak odešel. To tam je takový malý čep ve kterým to chodí, nějak to zatuhlo a pak to najednou šlo nějak moc lehce. Zkusil jsem tedy pedál rukou a zjistil jsem, že má nějak moc velkou prostorovou volnost. No jo, onemocněl. :faint: Tak jsem sehnal novej a bylo potřeba ho ještě pořádně namazat. Sundal jsem pružinu a vyjetým olejem jsem ten čep u pedálu tak dlouho mazal až chodil jak švýcarský hodinky. Pořádně jsem se u toho zas..l. Chvíli to dalo něž jsem se pořádně umyl.

Pro dnešek asi vše. Musím na záchod. :bomb:


Tábor skautů aneb dohnáno

1. 08. 2006 Doba čtení: 2 minut

Táák… konečně jsem se dostal k tomu, abys trošku popsal události týkající se našeho tábora.

Poprvé za dlouhou dobu jsme se na tábor stěhovali na dvakrát. Většina materiálu jela v sobotu avií, stejně tak několik lidí, kteří postavili drtivou většinu tábora (hangár, stany, …). V neděli dojel zbytek. V pondělí jsme už jen dodělávali malinkaté nedodělky.

První týden proběhl celkem klidně – žádné programové, ani vážné zdravotní problémy (2x průjem nepočítám 😆 ). Robin tam první týden tak na půl byl a napůl nebyl (pracovní záležitosti). Skoro celý týden (bez jednoho dne) tam byl Pirát, dlouho tam byl také Parmesan a Blešák.

Další týden v pondělí jsme šli na výpravu. Na Zemskou bránu (přes Bartošovice) a zpět (po červené). Trošku sprchlo – jinak OK. V úterý přijel Pedro a skauti měli přednášku o hvězdopravě, večer potom procházku na Anenský vrch skouknout úplněk. Robin přijel až ve čtvrtek, s ním i Pedro. Večer, před slibovým ohněm, se objevil na kontrole Luky (Lukáš Nastoupil – předseda ORJ). Slib skládalo devět skautů a čtyři vlčata.

Předtím si ještě stačil Koudy vyvrknout kotník (chirurgie Rychnov) a Mišák se opařit (nemocnice Ústí). V sobotu jsme zbytek předali rodičům. Teda až na Mauglího (ten prý měl přijet až v neděli ). Ale i to dopadlo nakonec dobře.:lol:


Den co den teplo aneb na duši se nedostalo

21. 06. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Zas bylo celý den teplo. Opravoval jsem v práci větrák, vrtuli u stropu. Při otáčení vydávala divný zkuky jak drhnul kryt o podhled. Řešením bylo dotáhnout kryt (chybné řešení – vrtělo se celé sádrokartonové pole) nebo kryt povolit a posunout ho níž (správné řešení).

Taky se nám opět někdo dostal do klubovny, vymlátil dvě pole v okenicích, rozbil dvě skla a bylo to.

Na duši se dneska nedostalo, nebyl čas. Musím to udělat zítra, aby bylo kolo na víkend fit. I když nevím jak to zvládnu – v takovém vedru, na mém kole a s mejma silama…


Závody aneb skoro švýcary

14. 05. 2006 Doba čtení: ~1 minuta

Je po závodech. Moc jsem z nich fyzicky neměl. Mým výstupem v týhle akci byla spousta jedniček a nul. A ta se povedla. Stejně tak všem ostatním ty jejich výstupy. Pokud se někde vyskytnul problém, operativně jsme ho vyřešili. Myslím, že jsme naplnili skautské heslo „buď připraven“. Pár malých mušek se našlo. V porovnání s tím, jak katastroficky to mohlo skončit (počínaje počasím a nepřipraveností konče), to jsou opravdu jen malé mušky.

Všechno prostě šlapalo jako švýcary…

[views][ratings]


Hugh Howey: Silo

9. 01. 2018 Doba čtení: 6 minut

Pokud se Vám líbilo Metro 2033, budete Silo milovat. A to je vlastně celá pravda a recenze téhle první knihy z trilogie.

Jak už to v postapo knížkách bývá, lidstvo si nedalo pokoj a zničilo se samo. To je základ snad každé knihy tohoto žánru (např. Metro 2033). A protože venek je zamořený, žijí lidé v silu pod zemí – 150 pater x 3 metry na patro dává pěknou výšku (nebo spíš hloubku).

Hugh Howey: Silo (Martinus.cz)

Silo si žije svým životem. Je tu nějaké vedení, IT úsek, farmy, mechanici, školy, nemocnice. Jako ve městě.

Číst dále


55 v řadě

25. 04. 2016 Doba čtení: 2 minut

Ne, nejde o počet panáků, které jsem úspěšně zdolal v jednom dni. Tenhle rekord mám daleko menší. V sobotu jsem vyrazil po dlouhé době lovit kešky. Tentokrát odolával jeden power-trail (no… prostě cestička z kešek) u Semanína.

První kešku (ještě nepatřící do oné série) jsem našel poměrně rychle, zůstaly mi po ní ale hned po ránu mokré boty. Nic moc začátek. Vylepšila to semanínská prodejna s potravinami – Semanín, 600 obyvatel, malý Konzum a oni tam mají fair-trade čokoládu! (Dulka by měla radost.)

Dost omáčky, jde se lovit. Číst dále


O filmu, filmovém místě a snech – aktualizováno

8. 06. 2009 Doba čtení: 3 minut

Snad už jste pomalu přivykli novému vzhledu, víte, kde co najít (ještě není stoprocentní). Vše ještě pomalu ladím a upravuji. I když už se blog snad chová trochu stabilně.

Jako obvykle, občas se mi zdají nějaké ty sny. Většinou bláznivé. Podobně tomu bylo i nedávno. V jednom z těch snů jsem pracoval v nějaké betonárce jako skladník někde u panelů. Nosil jsem bílou helmu. 8)
Včera to byl podobně krátký sen. Jen takový kratší záblesk. Vlak, koleje, tunel, displej, zvyšující se rychlost. A vědomí, že musíme nabrat určitou rychlost, abychom mohli… něco, někam správně dojet, přemístit se… Snad se nám to povedlo. 😮

Teď o víkendu se mi povedlo navštívit jedno filmové místo, které by mne nedávno ani nenapadlo.

Apalucha

A že netušíš co to je? Přemýšlej ještě chvíli a pak se třeba nech poddat. Místo se nachází překvapivě v Krkonoších místo filmově udávaných Beskyd.

A teď už jdu spát. I když jsem ještě chtěl psát o tom filmu. Zítra článek dopíšu.

Dopisuji zbytek.

Včera se mi nepovedlo doplnit poslední část článku. Po SRJ jsem přijel v půl desáté večer, pustil PC, kouknul na střediskový rozcestník… V tom zařval antivir a to hned dvakrát. Zkusím fórum – nejde – nějaká chyba. A oddílové stránky jsou nějaké divné – shora odsazené. Kouknu na soubory a do každého indexu vložen neviditelný rám. Super. Někdo se mám tam dostal. Nejdřív jsem to oznámil všem online lidem. Pak přišlo na řadu zjišťování škod. Asi o půl dvanácté jsem vše smazal a nahradil stránky zmínkou o dočasné nedostupnosti. Momentálně čekám na změnu hesel od providera.

Konečně jsem se prokousal k tomu filmu. Oním filmem je Řada nešťastných příhod. Prostě musíte vidět, aby jste pochopili jeho vtip.
PS: Krásná Tatra 603 a Sunny zakousnutá do stolu 😀

Ve filmu hraje spousta známých herců, doporučuji kliknout na stránku s filmem (název filmu), v dolní části stránky je obsazení – klikněte na jméno herce. Zobrazí se jejich fotka a filmografie. Jo, jen jim v tom seznamu chybí Dustin Hoffman – taky tam hraje.


Příbuzenské novinky

7. 08. 2007 Doba čtení: 2 minut

Ženichova klopaDnešní písnička jen tak ve zkratce. Je jí Severní vítr od dvojice Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák. Písnička pochází z filmu Vrchní, prchni (1980).

Myslel jsem si, že mé informace o příbuzných jsou celkem aktuální a přesné. Včera jsem se čirou náhodou dozvěděl, že můj bratranec (24) se bude ženit. Pro mne to byla rána z čistého nebe, mám ho ve vzpomínkách jako malého špunta se kterým jsme prováděli spoustu skopičin. A on se nám prý bude na podzim ženit. To to letí… 🙄

Další novinkou, opět z příbuzenských vztahů, je narození mé další sestřenice. Tentokrát té, která nese stejné příjmení jako já. To mi takhle nedávno, o půl dvanácté v noci, přišla smska, kde stálo, že mne zdraví, že má 49cm a že jí chybí kousek do čtyř kil. 🙂

Jedna svobodná příbuzná se narodí a o jeden příbuzný se mi ožení.

A kdy dojde i na mne?


Nový blog aneb časem lepší přístupnost

1. 04. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Snad už je to s přístupností novýho blogu lepší. Pokud máš nějaký připomínky nebo zprávu o nefunkčnosti, zanech prosím vzkaz u tohodle příspěvku (v případě nefunkčnosti i čas nefunkčnosti v případě, že se neshoduje s časem psaní komentáře). Díky 😉

Doplněno 2007-04-02_15:22:
Informoval jsem se, proč tomu tak je s tou nedostupností. Je potřeba, aby se informace o něm (o blogu) roznesla i k tobě. Dejte novému blogu tak ještě týden a pak to bude (snad) lepší. Výhodu mají ti, kteří jsou ze „stejné sítě“ jako je blog. Blešák, Prasoň atd.


Operace se zdařila aneb pacient přežil

31. 01. 2007 Doba čtení: ~1 minuta

Dneska bylo na schůzce jen o trochu víc vlčat než půlka – a to celkem tři. :worried: Ostatní složila nějaká viróza. Tak jsme si jen trošku začutali a naučili se novou šifru. A pak jsme, trochu předčasně, pádili domů. Následovala večeře s babičkou a mou drahou polovičkou. Dal jsem si špagety, babička dušenou zeleninu se sýrem a drahá půle plněný bramborák. :chef: Holky to nějak nedojedly a tak to vyfasovaly s sebou domů. 😀

No a před chvíli jsem dopřidělal novou lampičku (od mé drahé půle :heart: ). I když mi elektroinstalace vůbec nic neříká, překvapivě se povedlo. Podařilo se mi jí správně zapojit a dokonce i přišroubovat k posteli. :up:


Tagy